Druhý sraz „Házenkářských nadějí 1996“ se uskutečnil v hale DHK Zory Olomouc, za což vedení klubu moc děkujeme, a zúčastnilo se jej 22 hráček ( 26 = 22 + 1 hráčka nepokračuje na žádost rodičů + 3 omluveny pro nemoc či zranění). Dopolední část srazu byla tentokrát zaměřena na rychlý útok se střelbou, 1na1, 2na2, 3na3 a tzv. nekonečnou házenou (zakončení do 5 přihrávek). V různých modifikacích cvičení v již zmíněných činnostech jsme chtěli děvčata více „donutit“ aby nám „ukázala“ jak na tom jsou v práci nohou, koordinaci těla, v UČJ a OČJ, v myšlení při zakončování a vůbec v herním myšlení. U některých děvčat se bohužel ukázalo, že práce nohou je nedostačující, což se projevilo jak v obraných činnostech při cvičení, tak i ve hře. U více jak poloviny děvčat bylo vidět, že zaujímají špatné základní obranné postavení (jak při cvičeních, tak ve hře). Když se potom tyto dva ZÁPORY projevily při hře, tak některá děvčata si musela v obraně připadat jako „solné sloupy“!!! Co se týká řešení situací 1na1, 2na2, 3na3 bylo opět vidět, že 80% děvčat spoléhá spíše na „průraznou sílu“ než na herní myšlení, klamný pohyb a zrychlení při uvolňování s míčem (kličce) a v neposlední řadě opět již zmíněnou práci SVÝCH nohou!!! Tady si však myslím, že je chyba hlavně u nás trenérů mládeže a chtěl bych hodně důrazně apelovat na VŠECHNY trenéry mládeže, ať NEZANEDBÁVAJÍ tyto podle mého mínění základní činnosti (práce nohou, koordinace s míčem, uvolnění s míčem – myslím dle metodiky, néé, že vezmu míč a zdrhnu!!!, základní obranné postavení- natáčení, snažit se přesvědčit hráčky ať přemýšlí nad řešením herních situací – herní myšlení!!!).
V odpolední části srazu, po rozběhání a krátkém rozchytání brankařek jsme děvčata rozdělili do dvou družstev a hráli tři třetiny po 30 minutách. V první třetině se naplno projevily již zmíněné NEDOSTATKY, plynoucí jak z určité nervozity, tak z toho, že některá děvčata to vše již výše zmíněné prostě NEUMÍ. V průběhu dalšího času však bylo vidět, že po určitém tlaku, radě, povzbuzení si některá děvčata začala více věřit a došlo jak ke zjednodušení hry, k zrychlení hry a hlavně k PŘEMÝŠLENÍ nad tím CO dělají, JAK by to mohly udělat a pokusit se také o to J!!! Vím, že to co jsem napsal vyznívá docela „katastroficky“, ale měl by to být hlavně APEL – informace pro na NÁS trenéry mládeže k zamyšlení zda „náhodou“ neděláme „něco“ špatně. Ty děvčata umí - neumí jen to co jsme je učili – neučili a v podstatě v tom všem mohou být tak trochu nevinně. Co však 90% děvčat nelze upřít je TAH na branku a opět se budu opakovat, jsem přesvědčen, že CHTĚJÍ!! A to si myslím, že je ta NEJDŮLEŽITĚJŠÍ informace pro nás všechny J!!!
ZÁVĚR-
z 2.srazu jsem měl z děvčat o mnoho příjemnější a lepší pocit, byť některá na mne působila, že mají tak trochu „líný“ zadek. Jak jsem se zmínil u prvního hodnocení somatotypově bohužel nic moc, ale pohybově a věřím, že i herně to nemusí být vůbec špatný ročník. Věřím, že když na sobě budou chtít holky makat, tak můžou „dokráčet“ (některá) hodně vysoko J!!!
Habrovanský Petr